Veselé Vánoce

Přeji všem svým čtenářům i zbloudilým návštěvníkům krásné Vánoční svátky plné pohody.

Ovocná Barbie - višňová

Další  panenkou, které chybí vlastní šatičky je Pamela. Její šatičky se mi moc líbily, ale dlouho jsem nemohla přijít na to, jak je vlastně udělat. Na originálních šatech se střídají tři barvy a tvoří kosočtverce. Na háčkování poněkud náročné. Ale pak mě osvítil nápad a já se nedočkavě pustila do výroby, protože jsem si hned chtěla ověřit, jestli to půjde a jak to vlastně bude vypadat. A šlo to! A vypadá to hezky! Heuréka!

Teď už jen panenku vhodně naaranžovat. Když višňová, tak by se hodily višně...

 

Pro porovnání s originálem jsem si vypůjčila obrázek od Hanneton, na jejímž blogu najdete více fotografií.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/335-ovocna-barbie-visnova.html

Bárbí "k sežrání"

Dlouho jsem neoblékala žádnou barbínku. Nějak na to nemám čas, protože se posledního zhruba půl roku věnuju především háčkování "na kšeft", aby bylo alespoň pár korunek na klubíčka. Ale Velikonoce už mám konečně odbyté a do Vánoc ještě daleko... tak snad teď konečně zase dojde i na háčkování jen tak pro zábavu. ... Ačkoliv, nedá se říct, že by mě to Vánoční a Velikonoční háčkování nebavilo. Bavilo, jinak bych to nedělala.

Hned, když byla vyhlášena témata měsíce pro rok 2012, začala jsem přemýšlet nad tím březnovým. Netradiční materiál, to je panečku výzva. Zvažovala jsem spousty možností: igelit, alobal nebo staniol, papír zdobený decoupage, napadaly mě nejrůznější přírodní materiály jako tráva, větvičky stromů, květiny. Ta tráva a květiny mi pořád ležela v hlavě, jenže zatím stále není ani jedno z toho k dispozici. Ty ostatní nápady se postupně začaly objevovat na panenkách kolegyň, čímž mi přestaly připadat dostatečně zajímavé a originální. Hledala jsem tedy něco jiného. Až mě napadlo tohle:

 

Jak se vám líbí?

Dopadlo to lépe, než jsem čekala. Myslím, že použitý materiál je celkem zřejmý - šunka a čínské zelí. Celé je to naaranžované za pomoci několika nití a párátek na kousku pet-láhve, která tvoří jakousi krinolínu pod šaty.

S realizací jsem si počkala, až manžel nebude doma. Pro moje hry s panenkama nemá žádné pochopení. Ale takové zacházení s jídlem by asi vůbec nerozdejchal. Než se tedy vrátil z nějaké cesty, bylo dílko naaranžováno, nafoceno i snězeno.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/231-barbi-k-sezrani.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/231-barbi-k-sezrani.html

Gejša

Listopadovým tématem měsíce bylo vyhlášeno: Kroj z koutů světa. Svůj model jsem vytvořila už na jaře. Zvolila jsem si totiž japonské kimono. K japonsku a kimonům neodmyslitelně patří také rozkvetlé třeštně a ty bych v listopadu jen těžko sháněla.

Vytvořit kimono nedalo příliš mnoho práce. Dalo by se říct, že je to dlouhý župan s širokými rukávy. Od rukávů visí pruhy látky, jejichž délka závisí na typu konkrétního kimona. Čím slavnostnější kimono, tím delší "závoje" u rukávů. Jako základ jsem zvolila modrou melírovanou přízi. Přední díl jsem ozdobila zvlněným pruhem květové stužky a na rukávy přišila pár jednotlivých květů. Pás obi jsem hodně zjednodušila. Jeho základem je široký pruh háčkovaný z krátkých sloupků, který se vzadu zapíná na patentky. Na tento pruh je prostě jen nasunut "ozdobný uzel" vytvořený ze stejného pruhu sešitého do potřebného tvaru.

Jedinou vhodnou modelkou byla Šarlota se svými černými vlasy. K dotvoření iluze skutečné gejši bylo třeba jí účes doplnit nějakou typicky japonskou ozdůbkou. Trošku jsem zabrouzdala na netu a zjistitla, že velmi častou ozdobou do vlasů bývají nejrůznější květy s kanýrky. Tak jsem vzala jeden z květů, co jsem přišívala na kimono a přiháčkovala k němu dva krucánky. Do vlasů jsem je přichytila obyčejným špendlíkem.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/230-gejsa.html

Jen kominík, jen kominík ...

... černý jak mour, zná tajemství všech krovů, krbů a rour... (vzpoměla jsem si na slova jakési prastaré písničky).

Trošku se zpožděním dodávám téma měsíce září 2011, kterým bylo povolání. Dlouho jsem zvažovala různé profese, především ty, pro něž je typický nějaký úbor nebo stejnokroj. Nakonec jsem se přiklonila ke kominíkovi. Teprve později mě napadlo, že kominický mundůr obleče Felix, můj tehdy jediný kluk. Není to zvláštní - o kominících se říká, že nosí štěstí a Felix znamená šťasný.

Kominíčka jsem zvolila mimo jiné také kvůli barvě. Později bych ráda vytvořila obleček pro nevěstu a ženicha. A díky kominíčkovi mám část práce hotovou, kahloty může klidně obléknout i ženich. Vlastně i sako, protože jsem místo původně plánovaných korálků použila na knoflíky špendlíky.

Zdroj: http://kerria.pise.cz/229-jen-kominik-jen-kominik.html