Má vlast 7 - Hymna

Nedávno jsme si připomněli 100. výročí založení republiky. Ono, letos těch výročí bylo více, ale toto je snad jediné, které je hodno oslav. Svým projektem sice oslavuji celý rok. Ale přecejen k datu výročí jsem si připravila ztvárnění naší hymny. 

Ze školy všichni víme, že píseň "Kde domov můj" pochází z Tylovy hry "Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka" a hudbu k ní složil František Škroup. Co už se ví méně je fakt, že hra byla vlastně úplný propadák. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Poslední představení už bylo ve zkrácené verzi a to 11. ledna 1835. Poté na celých 82 let zmizela z repertoáru profesionálních divadel. Zda ji někde hráli ochotníci se neví. Nebýt písně "Kde domov můj" byla by dnes dávno zapomenutá. Píseň se však líbila, velmi rychle zlidověla a po vzniku samostatné Československé republiky se spontánně stala naší hymnou.

PS: Trošku mě mrzí, že jsem článek nestihla publikovat v době, kdy byly oslavy aktuální. Ale tady na Hané jsem měla trošku problém s některými fotografiemi. Sehnat v tomto suchém roce "vodu v lučinách" byl doslova nadlidský úkol. Poměrně stejnou vzácností jsou tu borovice, o skaliny jsem se raději vůbec nesnažila. A mlžná rána, která jsem si vymyslela na úvod se letos také jaksi nekonala...

Inspirace hudbou 5 - Tereza

Už dávno jsem chtěla udělat společný článek všem svým Terezkám. Je to druhá nejpočetnější tvář v mé sbírce a to v počtu 8 ks (zatím!). Rozhodně to číslo není konečné, protože je ještě pár Terezek, kterými bych nepohrdla. Ale nijak se po nich nepídím, nechávám osudu, co mi přihraje do cesty.

K představení Terezek se projekt "Inspirace hudbou" báječně hodí. Waldemar Matuška nazpíval píseň, ve které oslavuje právě dívku jménem Tereza. Původně jsem sem chtěla vložit jen fotky, ale pak jsem si říkala, že video by v tomto případě bylo lepší. Tak si ho užijte!

Do projektu se zapojili:

• Tinka s návodem jak vyrobit kytaru

Inspirace hudbou 3 - Kankán

Velmi se mi líbí kankán, a to jak hudba tak i taneční provedení. A tak je pochopitelné, že některá z mých panenek si ho alespoň jednou musela zatančit i v patřičných šatech. Sítem konkurzu prošla Stela, která má jednak pohybové předpoklady zvládnout náročné pohybové figury a zároveň jí dobře sluší červená barva - nejčastější barva šatů určených na kankán.

Kankán vznikl ve Francii, přibližně počátkem 19. století. Jsou pro něj typické vysoké kopy, šňůry (cvik), a hvězdy. Zpočátku byl tanec považován za skandální a byly snahy jej potlačit. Původně mužský tanec se brzy stal oblíbeným u prostitutek. Ovšem koncem 19. století už se začaly objevovat první profesionální tanečnice, pro něž se tanec samotný stal výnosným zdrojem příjmů. S kankánem se můžete setkat v nejrůznějších kabaretech. Vystoupení kankánové skupiny často bývá součástí programu na plesech a tanečních zábavách. Neodmyslitelně je spojen s kabaretem Moulin Rouge v Paříži. Současná choreografie tzv. francouzského kankánu pochází z roku 1920 a jejím autorem je Pierre Sandrini.

Hudbu pro kankán psalo mnoho různých skladatelů. Z nich nejznámější je melodie Jacquse Offenbacha, kterou použil v opeře Orfeus v podsvětí.

A na závěr troška hudby:

Do projektu se zapojili:

• Tinka a její hudební nástroje