Inspirace hudbou 4 - Charleston

Dalším příspěvkem do hudebního projektu je Charleston - tanec, jehož vznik spadá do počátku 20. století. Vytvořila jsem šatičky, tzv. charlestonky, včetně boa. Jako modelku jsem zvolila Dianu, především kvůli celokloubovému tělu. Chtěla jsem, aby mohla základní figuru napodobit pokud možno co nejvěrněji a k tomu potřebuje hlavně kloubové zápěstí. 

Jako hudební doprovod jsem zvolila u nás známou skladbu "Babičko, nauč mě charleston". Tomu jsem samozřejmě přizpůsobila scénu. 

Vyrobila jsem pletení a pár klubíček. Úplet jsem vytvořila na normálních tenkých jehlicích a potom přehodila na kulatá párátka ukončená korálky. Někteří používají místo jehlic špendlíky se sklenenou hlavičkou, ale ty jsou moc tenké, připravený úplet z nich padá a na nich samotných se plete dost blbě. Klubíčka se dají namotat normální kulatá. Ale pokud chcete přadýnka jako z obchodu, je lepší nastříhat brčko a pomocí jehly nit několikrát provléknout. Nakonec stačí přelepit kouskem potištěného papírku. Ani se nemusí podobat originálu - ty moje jsou nastříhané z letáčku ze supermarketu.

A nesmím zapomenout na svého úžasného syna, který mi (s mou pomocí) vyrobil starý gramofon. Postup si natočil na video a můžete ho vidět na jeho youtube kanálu: Adjas.cz. Pokud se vám video líbí, klidně mu napište koment nebo dejte like. Bude moc rád.

Fashionistas 2016 - Rock 'n Roll Play Petite (31)

Série Fashionistas 2016 se dle mého názoru velmi vydařila. Když natrefím na nějakou panenku a navíc za rozumnou cenu, těžko odolávám. Tak se ke mě nedávno dostaly další dvě cácorky za cenu necelé dvě stovky za kus - fakt dobrá cena. Jednou z nich je právě Šárka s tělíčkem petite a novou tvářičkou 2015, jejíž název zatím není přesně znám.

Konečně také vykouklo na pár dní sluníčko a zahrádka rozkvetla. Tak hurá fotit, než se zase ochladí!

Basic 001 model 09 - 2010

Tohle je takový malý důkaz, že zázraky se stále dějí. V lednu Věrka ve skupině na FB zveřejnila fotky z hračkářství u nich v Mnichově Hradišti. Jak z muzea - samé historické kousky, dnes už prakticky nesehnatelné. Mezi nimi i dvě Basic z roku 2010 a stále za původní cenu 500,- Kč. Sbírat panenky jsem začala, až už Basičky byly vesměs vyprodané. Přesto se mi tenkrát ještě podařilo ukořistit novou Tango a později z druhé ruky ještě některé další.

Z těchto bych brala hned obě dvě, ale Laru si chvilku přede mnou zamluvila Marťa. Aspoň ulehčila mému svědomí. A Diva se mi stejně líbila víc. Požádala jsem Věrku, jestli by ji pro mě nekoupila a neposlala mi ji. Byla moc ochotná a já samozřejmě nešetřila díky.

Když jsem ji konečně po dvou měsících okukování vybalila z krabice, docela mě překvapil silně natužený účes. Většinou kupuju panenky z druhé ruky a ty už mají vlásky umyté a rozčesané (někdy po dětech i zašmodrchané). Z těch mých nových zatím žádná tak silně natužený účes neměla.

Mám - nemám ji umýt? Nebude potom ten účes moc odstávat, jako panenkám, kterým se vlasy zastřihnou? Hledala jsem u ostatních sběratelů, jak se s tím vypořádali. Někteří měli po umytí špatné zkušenosti, jiní to raději neriskovali. Ale našla jsem i pár těch, kteří umyli a byli spokojení. I na fotkách panenky vypadaly dobře. A tak jsem to taky riskla. Na fotkách ten rozdíl před a po moc vidět není. Podařilo se mi zachovat účes takřka v původním tvaru. Takže já jsem spokojená. A nyní vás Ingrit provede mojí rozkvétající zahradou.

Holiday Barbie 2016 - z New Yorku

Moje první Vánoční Barbie. Ty v předchozích letech měly obvykle některou celkem běžnou tvář a exotické verze se zase hůře sháněly. Letos jich bylo všude dost. A byly drahé, nehorázně drahé, ve srovnání se zahraničím. A v povánočním "výprodeji" byly stejně drahé, jako před Vánoci, jen se k nim připsala vyšší původní cena. Jediný, kdo po Vánocích slevnil byla Alza a to tak výrazně, že cena odpovídala cenám ve světě. Nebylo co řešit, levněji panenku už nikde neseženu, snad jedině tu tyrkysovou. Mě však zaujala modrá a červená, mezi nimi jsem si vybírala a nakonec dostala přednost modrá se zatím vzácnou tváří Claudette 2014.

Dlouho jsem si ji nechávala zabalenou. Mám ráda tu dvojitou radost: poprvé, když držím svou panenku v rukou a potom se chodím na ni stále dívat. A podruhé, když ji konečně rozbalím a znovu se s ní těším a prohlížím si ji ze všech stran. To dělávám většinou až na ni dojde řada s představením. Takže doma mi leží od ledna, ale vybalená je teprve necelý týden. 

Trošku jsem se obávala, protože ostatní sběratelé na ní měli různé "skryté" vady. Ta moje se zdá být v celkem ucházejícím stavu. Jen vlásky měla děsně přeležené a potřebovaly trošku načechrat hřebenem, a to včetně přední lokny. Ta jí při focení stále padala do obličeje a zakrývala jej. Tak jsem prohrabala své zásoby zbytků a našla kousek stříbrné gympy z paličkování (původně jsem s ní měla jiné plány) a obtočila ji spirálově kolem toho neposedného pramene vlasů. Myslím, že to Chloe prospělo.