středa 9. dubna 2014

Glam beach Teresa 2007

 
Ke konci minulého roku se mi na Aukru zalíbila dvojice panenek. Plážovou se mi brzy podařilo identifikovat jako Glam beach Terezu z roku 2007. Terezku už mám, tak jsem tuto pojmenovala Carmen.

Tvář je nejspíše nová Tereza z roku 2006. I když panenku s touto tváří už mám, tak Carmen je v mé sbírce svým způsobem unikát, aůespoň zatím. Jednak je to díky jejím plochým chodidlům - plážový typ. Potom i tělíčkem, které je nižší než u ostatních panenek. Říká se mu hobití a mezi sběrateli není příliš oblíbené.  Pro rok 2007 jsou tato tělíčka typická a jen zřídka narazíte na panenku normální velikosti. Vlasy mají měděný nádech.

Už jsem si zvykla, že panenky z Aukra chodí většinou bez šatů. Ale když už se mi tuto podařilo identifikovat, tak jsem s focením chvíli počkala. Mohla jsem jí půjčit něco ze svých zásob, ale uháčkovat plavečky není nic složitého ani časově náročného, tak jsem se do toho hned pustila. Barevné proužky jsem měla v úmyslu vyšít, ale švadlena ze mě asi nikdy nebude... Vypadalo to děsivě, tak jsem je zase vypárala.






Pro porovnání, jak se mi to podařilo, jsem si dovolila vypůjčit obrázek od Nikky, na jejímž blogu najdete i další fotografie (např. doplňky)




úterý 1. dubna 2014

Sněhurka

Šarlota patří mezi první panenky, které jsem si koupila. Už na první pohled mi připomínala Sněhurku, kterou František Hrubín popisoval asi takto: "Bílá jako sníh, vlasy černé jako havraní křídla a rty rudé jako krev." A přesně tak vypadá Šarlota. Časem jsem si potvrdila, že má skutečně představovat Sněhurku, ale bohužel jediná fotografie, kterou jsem na netu našla ji neukazuje celou vč. šatů, které jí návrháři od Mattela dali. Podle vyfoceného živůtku by měly být světlunké modro-bílé. Ale když není celá fotka, tak jsem vyrobila alespoň ty známé žluto-modré.

Vytvořila jsem je už loni v létě. S focením jsem čekala na zimu. Chtěla jsem ji mít zvěčnělou na sněhu. Jenže jak si asi vzpomínáte, letos moc sněhu nebylo, u nás jen nepatrný poprašek. Na další zimu se mi už čekat nechce a tak jsem ji šla vyfotit teď.

 

středa 26. března 2014

Golden Nights Disco Barbie - 1981

Nedá mi to, abych se nepochlubila nejnovějším přírůstkem do sbírky, i když před ní čeká ještě pár dřívějších přírůstků. Ale z téhle panenky mám obrovskou radost a chtěla bych ji sdílet.



"Originální Barbie ze začátku 80. let v dobrém stavu. Původně myslím plavkyně, má retro šaty, ručně šité, ale vzadu potřebují zašít. Také se jí dají odjímat nohy, ale přesto stojí a sedí normálně."

Těmito slovy popsala paneku na aukru její původní majitelka. Jelikož nejsem z fotky schopná poznat, zda je panenka originál Mattel, nebo nějaká jiná, zeptala jsem se majitelky. Byla to velmi milá a příjemná paní, tak jsem ji ještě požádala o nějaké bližší informace k panence. Podle toho, co mi odpověděla i podle zachovalého stavu panenky se dá soudit, že od počátku byla zakoupena pro sběratelské účely. Postupně však různě měnila domov a já jsem v pořadí už nejméně čtvrtou majitelkou. Ale u mě asi už zůstane.

Chtěla jsem ji totiž, protože je to panenka mého dětství. Já sice nikdy žádnou  Barbie neměla, ale kdyby rodiče měli možnost mi ji obstarat, mohla to být třebas zrovna tato. U nás je to víceméně sběratelská rarita, protože Barbínky se tu začaly prodávat až po roce 1989. Získat "zápaďáckou" panenku se podařilo opravdu jen málo "vyvoleným".

Panenka už má "hodně najeto". Většina vad však, naštěstí, není na první pohled patrná. Kromě toho, že má úplně ohoblované kyčelní klouby, takže nožičky jsou oddělávací, má také několik zářezů na špičkách. I ramení klouy má volnější, takže ruce nedrží polohu, ale jen bezvládně visí. Na prstech jedné ruky je pokousaná. Vlasy má značně prořídlé, uprostřed hlavy chybí celé prameny, ale stažením do culíku se to poněkud zamaskuje. Má starší typ tělíčka, shani 1966 s ohebnými kolínky, hlavičku z roku 1976 - tedy tvář Superstar. Šatičky jsou, jak už bylo zmíněno doma šité retro. 

Identifikovat druh panenky bude asi hodně těžké. Ale občas se stávají i zázraky, proto si neodpustím: Pokud někdo panenku poznáte, prosím, napište mi do komentářů.  




Edit 30.4.2014
Člověk nemá nikdy ztrácet naději, neboť zázraky se dějí!
Včera jsem objevila obrázky panenky na internetu a díky nim se mi ji podařilo určit. Jedná se o Golden Nights Disco Barbie z roku 1981. Zpočátku jsem si nebyla moc jistá, protože pod tímto názvem jsem nacházela různé obrázky panenek ve stejných, nebo hodně podobných šatičkách. Pak jsem našla také informaci, že to byla série více panenek vč. Kena a všechny byly podobně oblečené. Prohlédla jsem ještě spoustu dalších fotografií, abych se ujistila, že je to skutečně jedna z této série. Mám radost a vy se můžete těšit na repliku oblečku.

středa 19. března 2014

Surfs up Beach Ken 2008


 

Koncem loňského roku se mi podařilo na Aukru zakoupit trojici kluků. Poměrně brzy se mi podařilo identifikovat Šimona, a tak vám ho dnes představím.

Jako většina panenek z druhé ruky nemá své vlastní oblečení. Prodávající mu alespoň věnovala šortky a k mé veliké radosti i nějaké botky - moji kluci se zatím museli dělit o jediný pár, tak teď už má každý své. Časem určitě dostane háčkovanou repliku (hodně zjednodušenou) svého původního oblečku

Co o něm říct. Má to nejobyčejnější "zombie" tělíčko, bohužel. V tvářích kluků se stále ještě nevyznám, značení na hlavičce říká, že tvář pochází z roku 2005, ale pojmenování tváře netuším.

Kromě oblečení měl na krku i modrý šátek, který mi okamžitě evokoval představu kovboje. Obleček jsem doplnila háčkovanou modrou vestičkou, kterou jsem měla už z dřívějška a iluze kovboje je téměř dokonalá. Škoda, že nemám nějakého šikovného koníka...



úterý 11. března 2014

Cali Guy Blane

Felix ke mě přišel "v rouše Adamově". Už od okamžiku, kdy se mi podařilo ho identifikovat, bylo jasné, že časem dostane háčkovanou repliku svého původního oblečení. Konečně na ni tedy došlo.

Na šortky jsem použila oblíbenou melírovanou přízi, která by měla imitovat potisk. Aby imitace byla dokonalejší, chtěla jsem na ni ještě vyšít jednoduché palmy. Ale příze, kterou jsem použila se k tomu moc nehodila, vypadalo to strašně, tak jsem je zase vypárala. Pokus použít silnější vlněnou přízi dopadl taky otřesně, tak nakonec zůstaly tak. Pro triko jsem uháčkovala tři díly, které jsem nakonec sháčkovala bílou přízí. Titěrný obrázek delfína jsem prostě (jako obvykle) vynechala. V době, kdy jsem obleček tvořila, jsem nenašla na netu fotografii, jak by měl vypadat zezadu. I když se dalo předpokládat, že záda by měla být také červená, já se nakonec rozhodla pro jednodušší variantu a udělala je černá. Na fotografii, podle níž jsem tvořila byl stojáček kolem krku červený. Po dokončení modelu jsem viděla i fotografii s černým stojáčkem.






Pro porovnání jsem si dovolila vypůjčit obrázek od Mary, podle nějž jsem háčkovala. Druhý obrázek je vypůjčený od Luba, na něm je ten stojáček černý.