Basic 001 model 09 - 2010

Tohle je takový malý důkaz, že zázraky se stále dějí. V lednu Věrka ve skupině na FB zveřejnila fotky z hračkářství u nich v Mnichově Hradišti. Jak z muzea - samé historické kousky, dnes už prakticky nesehnatelné. Mezi nimi i dvě Basic z roku 2010 a stále za původní cenu 500,- Kč. Sbírat panenky jsem začala, až už Basičky byly vesměs vyprodané. Přesto se mi tenkrát ještě podařilo ukořistit novou Tango a později z druhé ruky ještě některé další.

Z těchto bych brala hned obě dvě, ale Laru si chvilku přede mnou zamluvila Marťa. Aspoň ulehčila mému svědomí. A Diva se mi stejně líbila víc. Požádala jsem Věrku, jestli by ji pro mě nekoupila a neposlala mi ji. Byla moc ochotná a já samozřejmě nešetřila díky.

Když jsem ji konečně po dvou měsících okukování vybalila z krabice, docela mě překvapil silně natužený účes. Většinou kupuju panenky z druhé ruky a ty už mají vlásky umyté a rozčesané (někdy po dětech i zašmodrchané). Z těch mých nových zatím žádná tak silně natužený účes neměla.

Mám - nemám ji umýt? Nebude potom ten účes moc odstávat, jako panenkám, kterým se vlasy zastřihnou? Hledala jsem u ostatních sběratelů, jak se s tím vypořádali. Někteří měli po umytí špatné zkušenosti, jiní to raději neriskovali. Ale našla jsem i pár těch, kteří umyli a byli spokojení. I na fotkách panenky vypadaly dobře. A tak jsem to taky riskla. Na fotkách ten rozdíl před a po moc vidět není. Podařilo se mi zachovat účes takřka v původním tvaru. Takže já jsem spokojená. A nyní vás Ingrit provede mojí rozkvétající zahradou.

Holiday Barbie 2016 - z New Yorku

Moje první Vánoční Barbie. Ty v předchozích letech měly obvykle některou celkem běžnou tvář a exotické verze se zase hůře sháněly. Letos jich bylo všude dost. A byly drahé, nehorázně drahé, ve srovnání se zahraničím. A v povánočním "výprodeji" byly stejně drahé, jako před Vánoci, jen se k nim připsala vyšší původní cena. Jediný, kdo po Vánocích slevnil byla Alza a to tak výrazně, že cena odpovídala cenám ve světě. Nebylo co řešit, levněji panenku už nikde neseženu, snad jedině tu tyrkysovou. Mě však zaujala modrá a červená, mezi nimi jsem si vybírala a nakonec dostala přednost modrá se zatím vzácnou tváří Claudette 2014.

Dlouho jsem si ji nechávala zabalenou. Mám ráda tu dvojitou radost: poprvé, když držím svou panenku v rukou a potom se chodím na ni stále dívat. A podruhé, když ji konečně rozbalím a znovu se s ní těším a prohlížím si ji ze všech stran. To dělávám většinou až na ni dojde řada s představením. Takže doma mi leží od ledna, ale vybalená je teprve necelý týden. 

Trošku jsem se obávala, protože ostatní sběratelé na ní měli různé "skryté" vady. Ta moje se zdá být v celkem ucházejícím stavu. Jen vlásky měla děsně přeležené a potřebovaly trošku načechrat hřebenem, a to včetně přední lokny. Ta jí při focení stále padala do obličeje a zakrývala jej. Tak jsem prohrabala své zásoby zbytků a našla kousek stříbrné gympy z paličkování (původně jsem s ní měla jiné plány) a obtočila ji spirálově kolem toho neposedného pramene vlasů. Myslím, že to Chloe prospělo.

Inspirace hudbou 3 - Kankán

Velmi se mi líbí kankán, a to jak hudba tak i taneční provedení. A tak je pochopitelné, že některá z mých panenek si ho alespoň jednou musela zatančit i v patřičných šatech. Sítem konkurzu prošla Stela, která má jednak pohybové předpoklady zvládnout náročné pohybové figury a zároveň jí dobře sluší červená barva - nejčastější barva šatů určených na kankán.

Kankán vznikl ve Francii, přibližně počátkem 19. století. Jsou pro něj typické vysoké kopy, šňůry (cvik), a hvězdy. Zpočátku byl tanec považován za skandální a byly snahy jej potlačit. Původně mužský tanec se brzy stal oblíbeným u prostitutek. Ovšem koncem 19. století už se začaly objevovat první profesionální tanečnice, pro něž se tanec samotný stal výnosným zdrojem příjmů. S kankánem se můžete setkat v nejrůznějších kabaretech. Vystoupení kankánové skupiny často bývá součástí programu na plesech a tanečních zábavách. Neodmyslitelně je spojen s kabaretem Moulin Rouge v Paříži. Současná choreografie tzv. francouzského kankánu pochází z roku 1920 a jejím autorem je Pierre Sandrini.

Hudbu pro kankán psalo mnoho různých skladatelů. Z nich nejznámější je melodie Jacquse Offenbacha, kterou použil v opeře Orfeus v podsvětí.

A na závěr troška hudby:

Do projektu se zapojili:

• Tinka a její hudební nástroje

Pretty Flowers Barbie 1999

Koncem loňského roku jsem koupila několik levných panenek, na kterých jsem si chtěla vyzkoušet některé předělávky. Prakticky všechny mají nějaké poškození. Konkrétně u této jsem naprosto přesně věděla, jak s ní naložím. Jenže potom jsem si uvědomila, že nemám žádnou brunetku s rovnou ofinou, což rozhodlo o jejím dočasném ponechání ve sbírce tak jak je i přesto, že má pokousanou ručku a tvářičku GG.

Měla na sobě tyto jednoduché šatičky. Prozatím jsem ji nepřevlékala. Využila jsem toho, že na chvíli vykouklo sluníčko a vytáhla ji ven na focení. Doma mám poměrně tmu a fotky jsou hodně zkreslené. Vzhledem k roční době nejsou externí fotky taky nic moc - není kde fotit, protože všechno je takové bezbarvé. Ale přecejen se pár zajímavých pozadí najde.

Fashion Fever Styles 4 Two Going Out Tia

Většina z vás ví, že mi nevadí koupit použité panenky nahé. Však pro mě není zas až tak velký problém jim něco vyrobit, často dokonce repliku původního oblečku. Nejinak tomu bylo i s Kornélií, které šatičky chyběly a dlouho mi stála v poličce ve vypůjčených džínách, kterým zas pro změnu chybí majitelka. Od té doby, co chodím do práce, toho času na háčkování nemám tolik, jak bych potřebovala a hlavně jak bych chtěla.

Ale konečně došlo i na tyto "malé černé" se stříbrnou nitkou. V tomto případě nebyl s výrobnou žádný problém - prostě jednoduché šatičky. K outfitu patří také boa, které je v mém případě také háčkované - a to jen obyčejný "krucánek", kdy do každého oka základního řetízku háčkujeme cca 5 dlouhých sloupků, obvykle alespoň 2x lépe však 3x a více nahazovaných.

Málem bych zapomněla na obrázek originál šatů. Vypůjčila jsem si ho od Zuzky, ale panenku má více sběratelů.

Zdroj: http://baziliska2-barbie.blog.cz

Původně jsem měla v úmyslu uháčkovat i růžičku, ale je to titěrná práce. Raději počkám, až se mi pod ruku připlete nějaký knoflík nebo korálek.