Z pohádky do pohádky - Pipi Dlouhá Punčocha

Žila byla jednou jedna malá holčička. Jmenovala se Pipi. Byla veselá, milá, měla dobré srdce, velkou fantazii a obrovskou sílu. Přesto však nepatřila k dětem, o kterých by dospělí říkali, že "jsou hodné". Nikoho sice nezlobila, ale nechodila do školy, celý den jen dováděla venku, jedla a spala kdy se jí zachtělo... Bydlela totiž úplně sama na okraji městečka ve vile s velkou zahradou.

No, tak úplně sama tam nebydlela. Společnost jí dělal flekatý koník Alfréd a malá opička Pan Nilson.

Ptáte se, kde měla rodiče? Její maminka odešla do nebe a stala se andělem ještě když byla Pipi úplně maličká. Tatínek byl námořní kapitán a Pipi s ním cestovala po svědě. Jednou v bouři ho spláchla velká vlna do moře. Pipi však nevěřila, že by se utopil, a tak se prozatím vrátila domů, že si tam na něj počká. Aby nestrádala, vzala si s sebou tatínkovu truhlu plnou peněz.

Snad všechny děti z městečka ji měly rády, ale nejvíce se přátelila s Tomíkem a Aničkou ze sousedství. Společně zažívali nejrůznější dobrodružství. Jezdili na koníkovi, podnikali výlety, chodili do městečka, nebo si jen tak hráli. Často také svačili v koruně mohutného stromu.

S Pipi nic nebylo obyčejné. Dokázala totiž i z té nejnudnější činnosti, nebo dokonce práce udělat zábavu.