Má vlast 4 - Haná

Dnes vás v rámci projektu "Má vlast" chci pozvat do kraje, který se stal mým domovem a který jsem si zamilovala. A jeho krásy vám přiblíží panenka v háčkované podobě hanáckého kroje.

Hanácký kroj v sobě nese obraz kraje, ke kterému patří. Nedá se jednoznačně popsat, protože se ves od vsi liší i když někdy jen v detailech. Co však má všude společné jsou bohaté nabírané rukávce a krejzl (límec). Sukně mívá nejčastěji bílou nebo žlutou barvu. Přes ni se váže bohatě nařasená bílá zástěra, která sukni prakticky celou zakrývá. Kordulka (vestička) je bohatě zdobená stuhami a výšivkou. Botky jsou černé v některých oblastech mají místo tkaniček červené stuhy. Hlavy si mladé, svobodné dívky zdobily věnečky z polního kvítí (kopretina, mák, chrpa). Vdané ženy pak nosily červený květovaný šátek uvázaný zvláštním způsobem "na uši".

V dnešní době můžete nejčastěji vidět kroj doplněný tzv. pantlékem - korunou. Je to "svatební" čepec bohatě zdobený výšivkou, korálky, střípky zrcátek a květy. Jeho vrchol je vyroben ze záhybů stuh, které vzadu volně splývají až k pasu  jako závoj. Spotřeba stuhy na výrobu jednoho pantléku je 30-40 metrů.

Kraji dala jméno říčka Haná, která protéká jeho nejrovinatější částí. Pramení na Drahanské vrchovině jako dva potoky Malá Haná a Velká Haná, které se u Vyškova stékají a vytváří řeku Hanou. Končí kousek před Kroměříží kde se vlévá do řeky Moravy.

Mezi výrazné architektonické prvky lidového stavitelství na Hané patří tzv. žudr - jakýsi výklenek posazený na sloupcích. Až do konce 19. století býval prakticky u všech selských stavení, ale při modernizaci a přestavbě domů býval odstraněn. Dnes už jej můžete spatřit jen na několika málo místech.

A teď malá hádanka:

Který kopec je na Hané nejvyšší?

Přeci krtičinec!

A který strom je na Hané nejvyšší?

Řípa!

Ale neberte to tak doslova i na Hané najdete občas opravdické kopečky a stromy.
Takto například vypadá pohled na Hanou z Větřáku (254 m)