úterý 25. prosince 2018

Má vlast 7 - Hymna

Nedávno jsme si připomněli 100. výročí založení republiky. Ono, letos těch výročí bylo více, ale toto je snad jediné, které je hodno oslav. Svým projektem sice oslavuji celý rok. Ale přecejen k datu výročí jsem si připravila ztvárnění naší hymny. 

Ze školy všichni víme, že píseň "Kde domov můj" pochází z Tylovy hry "Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka" a hudbu k ní složil František Škroup. Co už se ví méně je fakt, že hra byla vlastně úplný propadák. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze. Poslední představení už bylo ve zkrácené verzi a to 11. ledna 1835. Poté na celých 82 let zmizela z repertoáru profesionálních divadel. Zda ji někde hráli ochotníci se neví. Nebýt písně "Kde domov můj" byla by dnes dávno zapomenutá. Píseň se však líbila, velmi rychle zlidověla a po vzniku samostatné Československé republiky se spontánně stala naší hymnou.


PS: Trošku mě mrzí, že jsem článek nestihla publikovat v době, kdy byly oslavy aktuální. Ale tady na Hané jsem měla trošku problém s některými fotografiemi. Sehnat v tomto suchém roce "vodu v lučinách" byl doslova nadlidský úkol. Poměrně stejnou vzácností jsou tu borovice, o skaliny jsem se raději vůbec nesnažila. A mlžná rána, která jsem si vymyslela na úvod se letos také jaksi nekonala...

úterý 18. prosince 2018

Má vlast 6 - Staré pověsti české

V rámci projektu jsem se také zaměřila na pověsti z naší dávné minulosti. Poprvé je zaznamenal kronikář Kosmas a z jeho díla pak čerpal Alois Jirásek, jehož zpracování snad všichni známe. Moderní dějiny některé události z pověstí zpochybňují, dokonce i místa, kde se údajně vše odehrávalo, ale to nic nemění na faktu, že jsou to krásné příběhy a patří k našemu kulturnímu dědictví.

Kněžna Libuše, jedna z dcer knížete Kroka vládla Čechům moudře a spravedlivě.


Silák Bivoj si holýma rukama troufl na kance.


Po smrti Libuše se její družky vzbouřily útlaku ze strany mužů a vypukla dívčí válka. V jejich čele stála neohrožená Vlasta.



Dívky se ve válce neostýchaly užít jakékoliv lsti. Na tu Šárčinu šeredně doplatil Ctirad.


úterý 11. prosince 2018

Magic Curls 1982


Tak si můžu odškrtnout další položku ze svého seznamu, o které jsem vážně pochybovala, že se mi podaří někdy získat. Panenky vyrobené před rokem 1990 už považuju za sběratelské. Jednak kvůli jejich stáří ale hlavně z důvodu, že u nás se vůbec neprodávaly a tudíž je obtížnější je tu získat. I když dnes už si klidně člověk může koupit cokoliv odkudkoliv na světě, přesto se těm přeshraničním obchodům vyhýbám. V cizích řečech se hůře dorozumívám (to víte, vyrůstala jsem v době preference ruštiny) a pak to dopravné fakt dost podstatně zvedá konečnou cenu nákupu. Jistě tedy chápete, že dávám přednost tuzemským prodejcům. A občas mám i štěstí na celkem zajímavé kousky, jako třeba tato Kudrnka. Tu přezdívku jsem jí dala už dávno a nakonec jí to zůstalo jako jméno.

Šatičky nejsou její původní, došla mi v nějakých jiných. Ale náhodou mi tu už pár let leží ladem jedny krajkové žluté (doma šité), které jsem kdysi dostala s jinou panenkou. Těm původním se hodně podobají, a tak jsem si tentokrát ušetřila práci s vlastní výrobou.




úterý 4. prosince 2018

Beyond Pink Teresa 1999


Terezku se stříbrnými pramínky ve vlasech jsem si zamilovala na první pohled. V poslední době se často objevovala na inzertních serverech, ale mě pořád nějak unikala. Většinou za tím byla cena, kterou jsem nebyla ochotná za ni zaplatit, respektive požadovaná cena dle mého neodpovídala stavu panenky. A když se objevila za lepší peníz, přišla jsem pozdě, už byla pryč. Ale kdo si počká... Konečně je tedy u mě.

Jako obvykle jsem ji koupila nahou. A jako obvykle mi to nijak nevadilo, protože rifliček mám docela zásobu a blůzku jsem jí uháčkovala.





úterý 27. listopadu 2018

Žlutohnědé šaty

Na tyto šaty jsem použila vzor se snímanými oky, který umožňuje zajímavě pracovat s barvami. Ačkoliv se při pletení střídají dvě barvy v pravidelných pruzích, ve výsledku přechází v určitých místech jedna barva přes druhou. Vzor samotný je dost efektní, nebylo potřeba šaty příliš dozdobovat. K ozdobení jsem použila jen dva "zlaté" knoflíky - jeden imituje přezku pásku a druhý místo brože.

Šatičky předvádí Ina.







úterý 20. listopadu 2018

Fashionistas 2017 - Platinum Pop (63)


Platinová Fashionistas se mezi sběrateli těší velké oblibě. Ani já nejsem výjimkou a toužila jsem ji mít. Bohužel není tak snadno k sehnání. Už jsem se smiřovala s tím, že na mě se nedostane. Ale řízením osudu jsem se dostala na opačný okraj našeho města, kde vedle super a hypermarketu je i krámek Dráčik. Podobně jako ten v centru, ani tady nebývá příliš velký výběr, jinak bych si sem občas cestu udělala. Ani tentokrát nic moc v regálech neměli, barbínky by se daly spočítat na prstech. Ale tam úplně vzadu ... zastrčená ... Nevěřila jsem vlastním očím - platinka! Další překvapení mě čekalo při pohledu na cenovku - to jako vážně jen za dvě stovky? Tak tomu říkám úlovek!





úterý 13. listopadu 2018

Palm Beach Christie 2002


Palm Beach série se mi pomalu kompletuje. Spolu s Christie jsem totiž koupila od stejné prodávající i Barbie - tu vám představím někdy jindy. Na Christie už delší dobu narážím na mimibazaru, ale ta má zastřižené vlásky. Vzhledem k této skutečnosti se mi cena za ni zdála vysoká, a tak mě nechávala celkem chladnou. To ovšem neznamená, že bych neměla zájem. Když jsem na ni narazila v FB skupince a za lepší cenu, tak jsem si o ni napsala. Většinou mi takové dobré kšefty utečou, protože na netu netrávím přes den moc času - už jsem takto několikrát prošvihla vysněnou Rapunzel. Tentokrát jsem ale měla štěstí - bohužel. 

Paní ji prodávala jako "v dobrém stavu", ale dobrý stav si představuji trošku jinak. Vepředu má ustřižené vlásky až u hlavy a hned vedle jí chybí několik pramenů Navíc se jí loupou ruce v oblasti ramenních kloubů. Na fotce jsem to buď přehlédla nebo to nebylo vidět. U hraných panenek občas nějakou vadu akceptuji, ale nesmí být moc viditelné, nebo musí být fakt hodně nízká cena. Tyto jsou hodně vidět a kazí mi tak radost z vytoužené panenky. Ale prozatím si ji nechávám, než se mi podaří ji vyměnit za stejnou v lepším stavu.




úterý 6. listopadu 2018

Princezna z ostrova 2007 - služebná


Dlouhou dobu jsem se snažila odolávat roztomilé služtičce z ostrova. Vždy, když jsem na ni někde natrefila, tak jsem ji chtěla, ale nakonec jsem si to sama sobě rozmluvila, že ji až tak nutně nepotřebuji a ty penízky by mi mohly chybět na nějakou jinou. Zvlášť teď, když je to poštovné tak vysoké. Nevím jak vy, ale já při nákupu vycházím z ceny včetně poštovného, zda je pro mě zajímavá. Ale služtička si stejně ke mě našla cestu. 

To jsem takhle nedávno v sobotu vyrazila s manželem omrknout blešák v Přerově. Bylo tam k mání spousta krámů, včetně panenek. Dokonce jich pár bylo i Matteláckých, mezi nimi i moje vysněná služtička a doslova za hubičku. Tentokrát jsem ji tam nemohla nechat, to prostě nešlo! Doma jsem ji umyla a učesala a zjistila, že je ve velmi dobrém stavu. Jelikož toho mám momentálně na výrobu hodně, věnovala jsem jí jedny fialové šatičky, aby alespoň barvou a typem přibližně odpovídaly těm jejím. Nakonec jsou to pěkné šaty a je škoda, že leží bez užitku v krabici.





úterý 23. října 2018

Má vlast 5 - Můj domov

Co by to bylo za projekt, kdyby tu chyběl můj vlastní domov. A tak vás dnes zahltím obrázky z vesnice, která sice není mým rodištěm, ale ve které už 17 let žiji a kterou jsem si zamilovala.

Je to malá vesnička v srdci Hané. Není ničím významná, nic zvláštního se tu neudálo, nikdo slavný se tu nenarodil a i památky, které tu máme nejsou nijak známé. Ale je tu krásně a já bych si přála, abyste to měli možnost také vidět, alespoň prostřednictvím fotografií. Role průvodkyně se ujala Karolínka.

Začneme u nás doma. Tedy nebudu vám fotit svoji domácnost, ale chci vám ukázat, jaký mám výhled z okna. Bydlíme přímo na návsi a máme jeden z nejkrásnějších výhledů v obci: Na novorenesanční zámek Paulánů. Ještě před pár lety byl z našeho okna vidět i kostel, ale mezitím tu vyrostl strom.


Další fotografie jsem pořídila přímo na návsi. Tady např. v pozadí vidíte náš dům.


Zámek a kostel. Zámek dlouhá léta chátral, sloužil jako kanceláře a sklady pro různé místní podniky - naposledy pro sladovnu. Po revoluci přešlo jeho vlastnictví částečně na obec a částečně na sladovnu, která svoji polovinu prodala soukromému majiteli. V obecní části jsou byty, knihovna a ordinace praktického lékaře.



Kostelu se u nás odjakživa říká kaplička. To je totiž tak: Původně to byla klášterní kaple. Po zrušení řádu Paulánů osvíceným císařem Josefem II. byla odsvěcena a měla být zbořena. Ale místní lidé požádali o její zachování a "vykoupili" ji. Zároveň založili farnost a bylo nutné kapli znovu vysvětit - ale tentokrát byla vysvěcena jako kostel. Víte jaký je rozdíl mezi kaplí a kostelem? Já to donedávna také nevěděla. V kostele jsou pravidelné bohslužby pro veřejnost, zatímco kaple slouží jen úzkému okruhu věřících (řádu, zámeckým pánům apod.) nebo jsou v ní bohoslužby jen příležitostně (např. poutní).

Kousek odsud je "obecní statek". Kdysi se počítalo, že se tu vybuduje "Muzeum Hanácké vesnice." ale od té doby se změnilo osazení zastupitelstva a  netuším, jaké plány má to nové.


Kamenný kříž zvaný "Baba" u hřbitova je naší nejstarší památkou. O důvodu jeho umístění existují dvě verze. Legenda předávaná ústně z pokolení na pokolení vypráví, že kříž tu byl postaven na počest Cyrila a Metoděje, kteří tudy údajně procházeli. Pro tuto verzi mluví jeho název - kříže zvané Baby byly skutečně stavěny na místech, kde se věrozvěsti zastavili. Podle novější a dnes všeobecně přijímané verze jde o smírčí kříž připomínající bitku mezi dvěma opilými šlechtici v níž jeden z nich přišel o život.


Křížek u Hané. Křížků máme na území naší obce několik. Já mám však nejraději tento. Jednak se svým provedením liší od všech ostatních, které všechny pocházejí z jedné dílny. A hlavně proto, že připomíná doslova "zázračnou" záchranu dětí hrajících si na březích Hané, když se místem přehnala blesková povodeň  roce 1866.


Tak jak se vám u nás líbilo?

úterý 16. října 2018

Pet Doctor Barbie 1997


Další panenkou, kterou jsem si během letošního roku pořídila je Pet Doctor. Nebyla v plánu, ale byla v balíku s dalšími. Dlouho se mi ji nedařilo identifikovat a tak na svůj představovací článek musela čekat. Nakonec jsem ji nafotila v jedněch šatech, které jsem si připravila pro výstavku ručních prací, která bude už tento víkend.

I když černobílá kombinace je klasika, tak šaty ve výsledku působily fádně. Sice jsem je ozdobila blýskavým knoflíkem u krku a párem mašliček v pase, ale pořád to nějak nebylo ono. Holčičkám se moc líbit nebudou, a tak jsem skočila do galanterky pro kousek krajky, kterou jsem šaty na spodním okraji dozdobila. Teď už jsem s nimi byla spokojená.

Sice jsem panenku nakonec identifikovala, i když prakticky těsně před publikací článku. To znamená, že jí můžu později vyrobit repliku jejího originálního oblečku. Jenže už nemám čas přefotit tyto šatičky s jinou panenkou. Takže se vám představí v černobílé.





úterý 9. října 2018

Růžové šaty

U růžových šatů jsem neodhadla dobře velikost, jsou trošku užší, takže jsem potom musela věnovat větší pozornost výběru panenky, aby se do nich vůbec nasoukala. Navíc jsem si přála, aby je oblékla nějaká černoška a těch zas tak moc na výběr nemám. Nakonec se mi podařilo "přemluvit" Ruth...






Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...